14. kapitola

05. 03. 2011 | † 30. 09. 2015 | kód autora: rHC

14. ROZHOVORY

VES266623_41ONA14d

A tak jsem ho následovala do jeho pracovny.

"Co to mělo znamenat?" spustil jakmile se dveře za mnou zavřely.

"Nic."

"Jak nic. Můžeš mi vysvětlit, proč si ji chtěla zabít."

"Měla jsem na ni vztek."

"A důvod?"

Nevěděla jsem, co mu mám říct, a tak jsem mu řekla pravdu.

"Díky ní se se mnou rozešel Edward a opustili mě Cullenovi."

"To ale není důvod, aby si ji zabila. Chápu, že je to pro tebe těžké, ale myslel jsem, že si se přes ztrátu Cullenů už přenesla. Copak nemiluješ Demetriho? Od té doby, co se neživíš lidskou krví, si vypadala tak šťastně."

"Miluju ho a moc, ale Cullenovi byli pro mě jako rodina, i když mě opustili, tak je stále mám ráda. A Edward byl moje první láska. Na tu se nikdy nezapomíná. Vždycky bude mít v mém srdci místo. Dema miluju taky a mnohem víc než jsem si kdy myslela, že budu schopná. Je to složité. Omlouvám se za svoje chování."

"Já nejsem ten, komu by si se měla omluvit," dodal Aro a pokynul mi rukou, abych šl...

....

Vydala jsem se do svého pokoje, kde na mě čekal Demetri. Na nic se neptal, jenom mě políbil a obejmul. A já jsem se v jeho náručí rozbrečela. Moc dobře veděl, co teď potřebuju. Tušil, jak se asi cítím. Hodněkrát jsme spolu mluvili o Edwardovi a ostatních Cullenech. Chápal moje pocity, ale taky věděl, že jeho miluju mnohem víc než Edwarda.

Nevím, jak dlouho jsme tam stáli v objetí, ale mě to přišlo jako vteřina.

"Zlatíčko, myslím, že bychom si měli zajít na lov," probral mě z přemýšlení Dem.

Jenom jsem kývla a vyrazili jsme k blízkému lesu.

Když jsme se vraceli z lovu, rozhodla jsem se, že se stavím za Taylor a omluvím se ji. Tajně jsem doufala, že mi vysvětlí, proč odešla od Cullenů.

"Půjdu ještě za Taylor," řekla jsem své lásce.

"Myslíš, že je to dobrý nápad?"

"Jo, slíbila jsem Arovi, že se omluvím, a taky chci pár odpovědí."

"Dobře. Mám ta jít s tebou?"

"Nemusíš. Zvládnu to sama," říkala jsem a usmála se.

"Jak myslíš, bránit ti nebudu, jenom nechci, aby si se trápila," říkal se starostí Dem.

"Neboj, všechno bude zase jako dřív," řekla jsem a políbila ho. Do toho polibku jsem dala všechnu svou lásku a něhu, kterou jsem k němu cítila, ale i nenávist vůči Taylor. Všechny pocity, které jsem v sobě dusila. To jsem, ale asi neměla dělat. Než jsem se nadála, leželi jsme oba v naší posteli a užívali si jeden druhého. A já zapomněla na všechno, co se kolem mě děje.

*

Když jsem se zavrtěla v Demově náručí, tak se na mě usmál a vrhl se moje rty. Po dalším krásném polibku jsem se vymanila z jeho svalnatých paží a šla do koupelny. To se ale mé lásce nelíbilo a kolem mě se omotaly jeho ruce.

"Kampak, kampak."

"Musím jít za Taylor. Nechci to odkládat, chci to už mít za sebou."

Byly to jako kouzelná slůvka. Vtiskl mi poslední polibek na tvář a nechal mě jít do koupelny. Věděl, jak moc těžké to pro mě je. Rychle jsem se osprchovala a vydala za Taylor.

Zastavila jsem se před jejími dveřmi a zaklepala.

"Dále," ozvalo se z pokoje.

Vešla jsem a doufala, že mě nevyhodí, i když bych se nedivila, kdyby jo, za to co jsem ji udělala.

"Čekala jsem, kdy se stavíš," říkal...


....

"Přišla jsem se omluvit za moje chování."

"Řekla bych, že se nemáš za co omlouvat. Já být na tvém místě, tak reaguju úplně stejně."

"To mě ale neomlouvá. Neměla jsem se tak chovat. Promiň."

"Omluva se přijímá, ale asi to není to jediné, co si chtěla."

"Ne," usmála jsem se. "Proč si odešla od Cullenů?"

"Já od nich neodešla, to oni mě opustili."

"Cože?" Tohle chování mi k nim nesedělo.

"Edward se se mnou rozešel. Opustil mě a bylo mu jedno, co cítím. Nechal mě tam samotnou. Odjel s celou svojí rodinou. Prý to byla chyba a už mě nemiluje. Teď už chápu, jak si se cítila ty, když tě opustil."

Nemohla jsem tomu uvěřit, že bych se v nich tak moc zmýlila. Přece ji nemůžu jenom tak všechno uvěřit, určitě mi lže.

"To není možné. Cullenovi takoví nejsou."

"Ty je ještě bráníš. Vždyť tě Edward opustil a nejenom on, ale všichni bez jediného slůvka."

Taylořiny slova ve mně akorát vyvolaly další vzpomínky.

"Vím, že mi nechceš věřit. Teď už chápu, jak si se musela cítit, když tě Edward opouštěl. To prázdno, že už tě člověk, kterého miluješ, nehce vidět a nic k tobě necítí. Když mě opouštěl, tak v tu chvíli se moj srdce rozpadlo na malé kousky. Nikdy už nebudu schopna nikoho milovat tak jako Edwarda. Myslím, že spíš bych se měla omluvit já tobě. Díky mě tě opustil."

Nemohla jsem uvěřit svým uším. Tohle, že je ta Taylor, která mi ukradla Edwarda. Je pravda, že byla vždycky na mě milá, ale stejně tu byl vždycky pocit nedůvěry vůči ní. Možná, že jsem podvědomě cítila, že se Edwardovi líbí.

Po tomhle proslovu jsem se nezmohla ani na slovo. Jenom jsem na ní zírala a v hlavě mi výřily myšlenky. Taylor zřejmě pochopila, že se zatím žádné reakce nedočká, a tak pokračovala:

"Neuvědomovala jsem si, jak moc ti ubižuju. Když mě opustili, nevěděla jsem, kam mám jít. Byla jsem sama a jediné místo, které mě napadlo, byla Volterra. Kdysi jsem tady pár let žila. Ale už dost o mě. Co ty děláš ve Volteře a jakto, že jsi upír?"

Pochopila jsem, že už se o Cullenech nechce bavit a já jí za to byla vděčná. Nevím, jestli to bylo tím, jak se chovala nebo tím, že prožila to samé co já, ale měla jsem pocit, že ona jediná mi může rozumět nejvíc. A tak jsem ji vyprávěla svůj příběh.

Říkala jsem ji o své nemoci, o tom jak mě Aro přeměnil a donutil si vzít Demetriho.

"Tak to mě mrzí, že si se musela vdát za Demetriho. Určitě to musí být peklo žít s někým, koho nemiluješ."

"Právě naopak. Dem je to nejlepší, co mě v upířím životě potkalo. Miluju ho, jako ještě nikdy nikoho. Pokaždé, když se kouknu do jeho očí, tak se utápím v lásce, kterou ke mně cití. Netušila jsem, že bych se ještě někdy mohla zamilovat, ale stalo se. Je to nejúžasnější a nejpozornější manžel. Miluju ho celým svým srdcem," básnila jsem o své lásce.

Taylor z toho byla mírně v šoku. Za chvilku se z toho ale vzpamatovla a spustila na mě příval otázek.

Bavily jsme se snad celý den. Dozvěděla jsem se o Taylor spoustu věcí a já ji o sobě toho řekla taky celkem dost.

Myslím, že takový zvrat událostí nikdo nečekal.

Dem byl šťastný, že se to s Taylor urovnalo a mě nic netrápí. Miloval mě stejně jako já jeho. A když viděl, jak se trápím, tak to prožíval se mnou.

Dny plynuly dál a ve Volteře se vše vrátilo do starých kolejí. S Taylor jsme si rozumněly každým dnem víc a víc. Staly se z nás kamarádky. Obě jsme zažily zklámání od toho stejného člověka a to nás sblížilo.  

 

<<< Shrnutí >>>

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.

Warning: include(reklama_roh.php): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/web2/nepise.cz/nepise.cz/blog/page-bottom.php on line 38

Warning: include(): Failed opening 'reklama_roh.php' for inclusion (include_path='.:/usr/share/php:/usr/share/pear') in /var/www/web2/nepise.cz/nepise.cz/blog/page-bottom.php on line 38